…Na Ekologických dnech Olomouc 2023 jste mluvil mj. o tom, že krize environmentální se proměnila v krizi ekologickou, kdy na sebe vzájemně působí různí přírodní aktéři bez přímého vlivu člověka. V čem je to jiné? Proč si takový vývoj zaslouží naši pozornost?
Protože klasický environmentalistický narativ proti sobě stavěl přírodu a lidskou civilizaci jako dva protichůdné systémy, které si v nějakém smyslu konkurují – člověk zakládá pole a plantáže, buduje města, těží uhlí, a tím vším vytlačuje přírodu. Dnes jsme se ale dostali do nového stadia, kterému říkám „třetí fáze antropocénu“, kdy nelze činnost člověka oddělit od přirozené dynamiky přírody a problémy se stávají vskutku ekologickými – týkají se měnících se vztahů mezi organismy.
Lesy nám nemizí tím, že by byly tolik těženy, ale protože se namnožily patogeny stromů jako třeba kůrovec. Velkou část vymřelých živočišných druhů nevyhubil přímo člověk, ale zmizela následkem interakce s nepůvodními druhy: raci mizí z našich toků, protože je loví nepůvodní norek americký a protože je zabíjejí patogeny přenášené nepůvodními raky.
Většina současných ekologických problémů kolem nás opravdu souvisí s rozpadem stabilizovaných ekologických interakcí…
O „třetí fázi antropocénu“ provázené ekologickou krizí, o nadvládě jazyka znemožňující souvislý popis dnešního světa, o mezích vědeckého poznání i o nutnosti chránit pestrost – o tom všem si Salon povídal s Davidem Storchem, působícím na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR.
