Ptáčata (foto ZS Chomutov)
    Ptáčata (foto ZS Chomutov)

    Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů.  Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

    Přesně v této době ptáčata opouštějí hnízda. To ovšem neznamená, že se děje něco nepřirozeného. Mláďata mnoha druhů prostě opustí hnízdo dříve, než se naučí létat. Rozptýlí se po okolí, ale jsou nadále pod dohledem rodičů. Ti je krmí a postupně učí létat. Nemá smysl, aby lidé při nálezu ptáčete reagovali tím, že ho seberou, odnesou a pak v tom lepším případě hledají pomoc záchranné stanice. V tom horším případě pak mláďátko piplají doma. Pokud najdu ptáče a mám pochyby, zda pomoci, měl bych zavolat odborníky ze záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz) nebo z jejich dispečinku 774 155 155, poslat jim třeba fotografii ptáčete a pak přesně dodržet to, co mi poradí.

    Umělý odchov krahujce obecného od hendikepovaného páru na stanici (foto M. Tomešek, ZS Buchlovice)
    Umělý odchov krahujce obecného od hendikepovaného páru na stanici (foto M. Tomešek, ZS Buchlovice)

     

    Rehek domácí – mláďata (foto ZS Bartošovice)
    Rehek domácí – mláďata (foto ZS Bartošovice)

    Telefonátů týkajících se ptačích mláďat je několik stovek denně, a to je dobře. Jenže přibývají i případy nesprávně odebraných ptáčat. Těm pak ošetřovatelé v záchranných stanicích musejí zbytečně dělat náhradní rodiče. Záchranné stanice v tomto období nestíhají a jsou výjezdy a péči o zvířata kriticky vytížené. I z tohoto důvodu je lepší pro radu kontaktovat centrální dispečink 774 155 155. Většinou rada zní: pokud je ptáče na nebezpečném místě, stačí ho vyzvednout na nejbližší větev, parapet, stříšku a vzdálit se. Pouze ptáčata s neopeřenými částmi těla, která ještě ani nestojí na nohách, patří zpět do hnízda a pokud to není možné, pak do záchranné stanice. Ptáčata napadená kočkou či jiným predátorem pokud možno nezachraňujeme. Správný postup si však vždy předem zkonzultujte s odborníky!

    Krmení puštíka (foto Daniela Mročková, ZS Vlašim)
    Krmení puštíka (foto Daniela Mročková, ZS Vlašim)

    Posláním Národní sítě záchranných stanic je na území celé České republiky poskytovat potřebnou pomoc divokým zvířatům v nouzi, výchovně působit na veřejnost a upozorňovat na příčiny zraňování zvířat. Mnohé z nich jsou totiž lehce odstranitelné. Pokud byste chtěli podpořit činnost záchranných stanic, můžete tak učinit prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi pomocí darovacího portálu https://daruj.zvirevnouzi.cz/

    Krmení mláďat (foto ZS Vlašim)
    Krmení mláďat (foto ZS Vlašim)

    Generálním partnerem Národní sítě záchranných stanic je společnost Billa. S financováním pomáhají i dotace Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, krajů a obcí, ale největší část potřebných financí na péči pro zvířata stále přichází od soukromých dárců.


    Zařadil: -maj-

    Autoři