Česká společnost ornitologická (ČSO) organizuje 5.–7. ledna 2024 již šestý ročník Ptačí hodinky – zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost. Minulého ročníku se zúčastnilo 28 tisíc lidí, kteří pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastěji pozorovanými druhy ve všech předchozích ročnících byly sýkory koňadry, sýkory modřinky, oba druhy vrabců, kosi černí a hrdličky zahradní.
S čím dál teplejšími zimami ovšem v Česku zimují i druhy, které dříve odlétaly na zimoviště do Středomoří. Také informace o výskytu těchto druhů jsou dílčím cílem Ptačí hodinky. Ornitologové zároveň upozorňují na to, že umístěním krmítka na sebe každý bere zodpovědnost přikrmovat správně.
Už nyní se mohou lidé připravovat na Ptačí hodinku prostřednictvím materiálů na ptacihodinka.cz.
Většina účastníků programu Ptačí hodinka sčítá ptáky na svých krmítkách, sčítat je ovšem možné také na zahradě, na balkoně či jakémkoliv libovolném zvoleném místě. „V období od 5. do 7. ledna si vybereme takové místo, na kterém rádi strávíme hodinu pozorováním ptáků. Po dobu sčítání zůstáváme na vybraném místě – nesčítáme na procházce, abychom nezkreslili výsledky. Během této hodiny si zaznamenáváme vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu,” říká Eliška Konopáčová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.
Čím pestřejší prostředí ptákům nabídneme, tím více druhů můžeme pozorovat. „Krmítko je pouze jednou z možností, jak udělat okolí atraktivní pro ptáky. Pokud na stromě nebo pod ním necháte pár jablek, uděláte radost kosům a drozdům kvíčalám. Na semena bodláků, pcháčů a nezastřižených trvalek zase létají stehlíci a další pěnkavovití ptáci. Jeřabiny, šípky, hložinky, ptačí zob i plody břečťanu, přísavníku a brslenu, to je pochoutka pro mnoho druhů ptáků. Nažky jasanů a javorů si oblíbili hýli obecní a na žaludy rády chodí sojky. Vlašské ořechy jsou pak lákadlem pro strakapoudy či sýkory,” vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.
Krmítko pravidelně pozorujeme a čistíme
S přikrmováním ornitologové doporučují začít, když teploty klesnou k bodu mrazu. „Krmítko umisťujeme na klidné a dobře přehledné místo, nejlépe ve stínu a daleko od skleněných ploch – pokud to nelze, je potřeba skla správně zabezpečit před nárazy ptáků. Také dbáme na pravidelné čištění a odstraňování trusu a zbytků potravy. V krmítku můžeme ptákům nabídnout slunečnici, vlašské ořechy, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Strakapoudy, brhlíky a sýkory potěší tuková směs umístěná do vhodného držáku,“ sděluje Hořáková.
Musíme mít ale na paměti, že umístěním krmítka na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit. „Ptáci jsou tu v těsném kontaktu a snadněji se mezi nimi šíří případné choroby jako je například trichomonóza, přezdívaná krmítková choroba. Pokud pořizujeme nové krmítko, raději zvolíme několik menších než jedno veliké. Také dbáme na to, aby šlo snadno rozebrat a vyčistit a mělo stříšku či zásobník jako ochranu před vlhkostí. Vhodné krmítko brání míchání trusu, slin a zbytků. Pokud to naše krmítko nesplňuje, o to důležitější je pravidelné čištění,“ říká Hořáková. Více o tom na birdlife.cz/choroby.
Na YouTube ČSO najdete přes 20 videí k určování ptáků. A další připravujeme!
