Články

AltusObčanské sdružení Altus při příležitosti oslav pětileté existence pořádá ve středu 24. listopadu od 18.00 hodin ve Vodních zdrojích v Chrudimi komponovaný večer na téma „Altus včera, dnes a zítra“. Vyprávěním, promítáním a diskusí doplněnou o radu fotografií chtějí členové sdružení představit veřejnosti svoji činnost. Není to jenom každoroční Bambiriáda, provoz zpravodajského portálu www.Chrudimka.cz, ale i další desítky akcí a činností pro veřejnost a pro cleny sdružení.. Můžete zhlédnout i video z letošního ročníku Bambiriády. Každý návštěvník obdrží malé sladké překvapení. Srdečně Vás zveme. Vstupné dobrovolné!
Kdo si chce o občanském sdružení ALTUS přečíst víc, musí kliknout na nadpis.

Už od roku 1993 probíhá každým rokem výměnný pobyt mezi otrokovickými turistickými oddíly mládeže TOM 1419 a TOM 1412 Otrokovice a holandskými „tomíky“ze Sassenheimu. Tento výměnný pobyt je nejstarším projevem spolupráce mezi Olomouckou a Rotterdamskou diecézí, konkrétně mezi farnostmi Otrokovice a Sassenheim. Cílem našich společných setkání je výměna zkušeností v práci v oddílech, obohacení vlastních programů schůzek a v neposlední řadě pak poznat zajímavá místa a zvyky jak v ČR tak v Holandsku.

Ve dnech 18. – 20.11. proběhla v kině Praha Art filmová a televizní přehlídka s názvem Odvrácená strana dětství. Během dopoledních představení pracovníci Dětského krizového centra diskutovali s více jak 300 dětmi na téma týrání a zneužívání a jak se mu bránit. Na 15 hraných filmů a dokumentů však měla možnost shlédnout i široká veřejnost. Celkem 18 představení navštívilo přes 320 lidí.

Ačkoliv by se podle titulku snad mohlo zdát, že poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková (Evropští demokraté) kývla na lákavou nabídku producentů nějakého filmu, skutečnost je o poznání prozaičtější. Přijala pozvání k besedě se zástupci Národního parlamentu dětí a mládeže (NPDM), která se v podvečer 5. listopadu 2004 konala v chráněné kavárně Vesmírna v centru Prahy. Dorazila tam udýchaná, se zpožděním, s omluvou – a se starostmi rodiče, jehož jedno dítě je nemocné a druhé zakrátko poveze s (naštěstí lehkým) úrazem do nemocnice. Nikdo z desítky přítomných by jí jistě neměl za zlé, kdyby sjednaný termín okamžitě zrušila. Neudělala to však, a obou rolí – hosta zkrácené, dvacetiminutové „Vesmírny“ i starostlivé matky – se zhostila na potlesk.

AFSKdyž jsem začala číst pozvánku na Mezinárodní večeři sdružení AFS, už už jsem se olizovala. Ukázky mezinárodní kuchyně celého světa, to bude skvělé! Jenže když jsem dočetla dopis až do konce, zjistila jsem, že vše má drobný háček: Někdo musí pokrmy připravit. Takže – přijďte, ale přineste s sebou ukázky z vaší národní kuchyně. Nestíhala jsem a tak jsem za dveře restaurace Victor Prodleff kousek od pražského náměstí Jiřího z Poděbrad brala v onen páteční večer s určitou obavou. Jestli to takhle pojmou všichni, tak to si budeme o těch jídlech tak akorát vyprávět… A kdoví, jak si budeme rozumět!

V sídle pardubického občanského sdružení (o. s.) Klub hurá kamarád se v pátek 19. listopadu konala tisková konference, na které byli novináři seznámeni s novým projektem DEN D.
Jde o společný projekt pardubických o. s. Klub hurá kamarád a SKP-CENTRUM, který si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o činnosti dobrovolníků v regionu. „Podobnou aktivitu vyvíjí pražské občanské sdružení Hestia, ovšem v Pardubickém kraji nikdo tímto způsobem dobrovolnictví nepropaguje,“ uvedl předseda o. s. SKP-CENTRUM Jan Vojvodík. „Proto jsme se jako dvě krajská dobrovolnická centra rozhodli spojit svoje síly a vymysleli projekt, který by v očích veřejnosti pomohl zviditelnit dobrovolnictví jako takové,“ řekl Jan Vojvodík.

V neděli 21. listopadu 2004 se uskuteční již 32. Světový den pozdravů (World Hello Day). Ačkoli je v České republice tento den zmiňován v přehledech významných dní v kalendářích a mezi význačnými osobnostmi, které jej svým poselstvím podpořily je i Václav Havel, je v naší zemi dosud myšlenka Světového dne pozdravů málo známá. Proto se Dětská tisková agentura obrátila s prosbou o více informací přímo na jeho iniciátory.

Výstava Chci ještě žít!Mnozí z nás by ji nejspíš špatně hledali na mapě. Pro většinu je „daleko“. Pro fotografa Jana Šibíka se stala realitou tak blízkou, že překročila jeho profesi. To, co viděl při svých opakovaných cestách do ukrajinského města, si nechtěl nechat pro sebe, ba ani „pouze“ pro čtenáře svého domovského časopisu Reflex. A tak si na Václavském náměstí v Praze postavil za pomoci mnoha spřízněných rukou stan. Na stěny rozvěsil 25 velkoformátových fotografií. Smutných fotografií. Svědectví o lidech nemocných AIDS.