Sofie Pukhal stojí v hale Základní školy Květnového Vítězství na pražském Chodově. Po pravici má paní vychovatelku z družiny a před sebou svou novou spolužačku s maminkou. „Ještě prosím tě řekni, že nesmí dceři volat do hodiny,“ říká paní vychovatelka Sofii a Sofie překládá do ukrajinštiny. Maminka kýve a omlouvá se. Vlastně stojí jen dva metry od velké cedule s červeně přeškrtnutým telefonem, ale rozdílů je tolik, že je těžké hned všechny pobrat. A právě i s tím pomáhá desetiletá školačka.
Sofii je deset let, jejímu bratrovi Artemovi osm. Cesta do Česka je pro ně už jen dobrodružnou vzpomínkou. Ve škole nastoupili nejdříve do česko-ukrajinské skupiny, kde se učili češtinu, a když se v ní zlepšili, postoupili do běžné třídy.
Celý článek najdete na:
