Co to je za výmysl posadit českého středoškoláka do letadla a poslat ho do Mexika, Norska, Thajska nebo třeba Venezuely? Zvlášť, neovládá-li jazyk dané země? Co tam bude dělat? Sedět ve třídě a nudit se? Jak bude komunikovat s rodinou, která mu na nekonečně dlouhých deset měsíců poskytne domov? Přiznám se, že jsem zpočátku příliš nechápala, jaký smysl aktivity občanského sdružení AFS mají…
AFS
Jeden z „výměnných studentů“ AFS Mezikulturní programy – Jakub Ferjenčík z Choltic – tráví svůj školní rok v Norsku, kde zažívá spoustu netradičních zážitků. Zde je jeden z nich: Tak to co přijít muselo už přišlo :-)) Dneska v noci jsem pokořil další svůj limit! Poté co jsem se k večeři posilnil treskou a čokoládovým koláčem (který jsem sám upekl), jsem se asi v deset hodin odhodlal, že přenocuji v jeskyni ze sněhu, kterou jsem si vykutal minulý týden.
AFS Mezikulturní programy se jako organizace zabývá mezikulturním vzděláváním a to zváště pak formou výměn středoškolských studentů. Studenti z Čech jezdí na rok do zahraničí a zahraniční studenti jezdí na rok do Čech. Celkem jednoduchá rovnice jejíž fungování zajišťují dobrovoníci, kteří mimo nezbytných soustředění pro studenty také pořádají zajímavé aktivity, při nichž se setkávají zahraniční studenti, čeští studenti jedoucí do zahraničí, dobrovolníci, hostitelské rodiny a vůbec všichni, kdo rádi poznají zajímavé lidi z celého světa. A ples je právě jednou z těchto aktivit.
Když jsem začala číst pozvánku na Mezinárodní večeři sdružení AFS, už už jsem se olizovala. Ukázky mezinárodní kuchyně celého světa, to bude skvělé! Jenže když jsem dočetla dopis až do konce, zjistila jsem, že vše má drobný háček: Někdo musí pokrmy připravit. Takže – přijďte, ale přineste s sebou ukázky z vaší národní kuchyně. Nestíhala jsem a tak jsem za dveře restaurace Victor Prodleff kousek od pražského náměstí Jiřího z Poděbrad brala v onen páteční večer s určitou obavou. Jestli to takhle pojmou všichni, tak to si budeme o těch jídlech tak akorát vyprávět… A kdoví, jak si budeme rozumět!
Jen si vzpomeňte na kteroukoliv z pohádek. Každý pořádný Honza (i ten hodně hloupý) věděl, že nemůže pořád sedět doma za pecí. Jednoho dne dostal od své maminky ranec buchet a vydal se na zkušenou aspoň za humna, někam do sousední vesnice. Dnes by se asi takový Honza hodně divil. Kdyby byl ve věku 15 – 18 let, těšil se dobrému zdraví, uměl komunikovat anglicky, vlastnil platný cestovní pas a měl studijní motivaci, pak by se mohl sebrat na zkušenou třeba na druhý konec zeměkoule. Nevěříte? AFS – Mezikulturní programy je mezinárodní nezisková, dobrovolnická, nevládní organizace. Jejím prostřednictvím se můžete stát na rok členem australské, novozélanské nebo japonské rodiny a také žákem zdejší školy. Podrobnosti co a jak pro to můžete udělat najdete po kliknutí na nadpis článku.
Za roky, které u nás pomáhá organizace AFS organizovat mezikulturní výměny středoškolských studentů, se už shromáždila nemalá řádka dotazů. Přinášíme odpovědi na ty, které se nejčastěji opakují. Ono totiž vzít si někoho z daleké ciziny na několik měsíců domů, nemusí být jen otázka volné postele. Jak se ukazuje, největší bariérou nemusí být zdaleka ani jazyk.
„Musíme se v budoucnosti navzájem lépe poznat, má-li to být budoucnost, jakou si přejeme“ – historický výrok jednoho z otců – zakladatelů AFS, dobrovolného řidiče ambulance AFS bezprostředně po skončení války. Občanské sdružení AFS Mezikulturní programy je národní organizací mezinárodní neziskové organizace AFS Intercultural Programs, která se věnuje vytváření a poskytování příležitostí k mezikulturnímu vzdělávání v 55 zemích celého světa. Kmenovým programem organizace je Roční program pro středoškolské studenty, jehož účastníci po dobu jednoho školního roku/semestru absolvují pravidelnou školní docházku v hostitelské zemi a žijí v hostitelských rodinách, které je na dobu pobytu přijmou za své a poskytují jim základní zaopatření.
Když jsme na ADAMA přidávali výzvu Nebylo by ve vaší rodině volné místo? byli jsme zvědavi, jak může roční pobyt středoškoláka v jiné (často kulturně velmi odlišné) rodině „poznamenat“. Poprosili jsme tedy zástupce občanského sdružení AFS v České republice, které u nás tzv. mezikulturní programy zajišťuje, zda by mohl některý z účastníků napsat pár řádek o svém výměnném pobytu. Přiznáme se, že jsme byli trochu zaskočeni délkou příspěvku, ale po jeho přečtení jsme se rozhodli jej nekrátit. Jak tedy vypadá Hongkong očima sedmnáctiletého pražského studenta?
Koncem srpna k nám přijedou strávit následující školní rok účastníci mezinárodního programu organizace AFS pro středoškolské studenty. Přijedou s cílem poznat život v naší zemi, seznámit se s její kulturou, naučit se náš jazyk a také navázat nová přátelství. Do mezinárodního programu AFS, zaměřeného na globální výchovu a mezikulturní vzdělávání, je každoročně zapojeno na 10.000 studentů, stejný počet hostitelských rodin a stovky škol ve více než 50 zemích celého světa.