„Pokud si definujeme základní rysy neformálního vzdělávání, jako je například dobrovolnost, skupinové sdílení zkušeností (i mezigenerační), flexibilita nebo přístupnost každému, musíme jednoznačně dojít k závěru, že zásadním hráčem na poli neformálního vzdělávání jsou především neziskové organizace, které se věnují dětem a mládeži,“ napsal Jan Burda ve svém příspěvku pro třetí letošní číslo zpravodaje Archa. Náměstek ředitele Národního institutu dětí a mládeže (NIDM) ho nazval Vzděláváme (se) také mimo školu a jeho textem na šesté straně Archy začíná blok článků na téma Neformální vzdělávání v dětských organizacích.
Archa
„Média se pletou do života nám všem. Někdy neplánovaně, někdy proto, že sami chceme. Umí přiblížit mikrosvět, dostat nás na válečná pole i rozplakat pod tíhou emocí. Přibližují věci, které bychom nikdy nikde nepotkali. Můžeme poznat velikost moře, ale nezůstane nám slaná příchuť v ústech. Můžeme vidět boj v přímém přenosu, ale nikdy nepochopíme bolest a strach z hlavně pušky. Můžeme slyšet dětský smích či pláč…“ Úvodník Marie Molkové, nadepsaný Mediální pohádky, nechává tušit, o čem bude v druhém čísle letošní Archy řeč: o dětech a médiích.
O tom, že dětská sdružení mohou kromě jiných funkcí (zábava, poučení, mimoškolní výchova) fungovat i jako jakýsi „záchytný bod“, se lze dočíst na stránkách prvního čísla nového ročníku tištěného zpravodaje Archa. Redakční výzvu k zaslání příspěvků s touto tematikou vyslyšelo hned několik dětských a mládežnických organizací: Zeměpisná společnost Morava, Sdružení na pomoc dětem s handicapy, Asociace malých debrujárů ČR, Dětská tisková agentura, YMCA a Program pro mládež Cena vévody z Edinburghu.
„Pokud členové oddílů, sdružení, skupin a spolků patří mezi slušné lidi, je to ta nejdokonalejší prezentace vůči světu. Názor možná jednoduchý, prostý a obyčejný. Stojím si však za tím, že je to prezentace naprosto dokonalá a přístupná všem,“ zvolila si radián pro svůj úhel pohledu na dané téma Marie Molková–Hromča. Úvodníkem nazvaným Hledání otevírá poslední číslo devátého ročníku tištěného zpravodaje Archa. Jeho námět zní: Chceme být vidět – jak se prezentujeme?
Evropská unie a mládež, zní téma sedmého letošního čísla Archy – zpravodaje vydávaného Českou radou dětí a mládeže (ČRDM). A tak se čtenáři mohou dozvědět něco víc o fungování Evropského fóra mládeže (díky rozhovoru se členkou jeho výkonného výboru Monikou Novosádovou), zamyslet se nad tím, co přinesl práci s dětmi a mládeží Evropský rok 2007, i nad vztahem mládeže a Unie obecně. Nová Archa kromě jiného také představí další z členských sdružení ČRDM, kterým je tentokrát Moravská hasičská jednota.
„Odpověď na otázku po profesionálním přístupu podle mě nespočívá ani tak v tom, jestli někdo za něco bere peníze, ale jestli se chová tak, jak by se měli chovat ti, kteří za to peníze berou: že je prostě na něj spoleh, že odvádí kvalitní práci a rozumí tomu, co dělá,“ říká v rozhovoru pro časopis Archa starosta Junáka a člen představenstva České rady dětí a mládeže (ČRDM) Josef Výprachtický – José. Povídání s ním má název Profesionálem je ten, kdo „válí“ a týká se ústředního tématu šestého čísla letošního ročníku Archy, které zní „Profesionalita v naší v práci“.
„Nejsem právě zastáncem modrých děr v zahradě, takže se vlečeme ke splavu. Je to cesta delší, horší a koupání špinavější. Jenomže tady můžeme házet kamenem žabky, nechat si záda prohmatat proudem vody. Vidět bílou pěnu a najít teplou tůňku. Svačina po takovém koupání chutná prostě jinak. Hladoví jako vlci hltáme chleba, se kterým se dříve chodilo na pařezy,“ popisuje neokázalé kouzlo prázdninových dní Marie Molková – Hromča v úvodním fejetonu Bumerang v čase. O jaký bumerang jde, jak a proč se vrací, to všechno se dočtete v pátém čísle časopisu Archa. A nejen to. Ačkoli už jsou letní prázdniny tytam, na stránkách Archy pořád ještě stoupá kouř z táborových ohňů, nad řekou se nese vodácké Ahoj! a na stožáru vlaje vlajka…
Zhruba před měsícem skončila prestižní, rozsáhlá, organizačně náročná akce, tradičně pořádaná Českou radou dětí a mládeže (ČRDM) – Bambiriáda 2007. Její devátý ročník, tematicky propojený s evropskou kampaní Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní, provázel nebývalý zájem veřejnosti – a nešlo jen o rekordní počet návštěvníků, ale i odezvu v médiích… Také čtvrté číslo časopisu Archa v podobě rozšířeného „speciálu“ má Bambiriádu jako svůj ústřední motiv: tak či onak se mu věnuje na celkem 28 z 32 stran.
„V našem státě konečně – po sedmnácti letech od Sametové revoluce – začíná být vidět, že si jeho špičky uvědomují, že je třeba pracovat s děckama i někde jinde než ve škole a v rodinách.“ Po předání osvědčení o udělení titulu Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží to zpravodaji serveru Adam řekl zástupce Royal Rangers, jedné z certifikovaných organizací. Článek o osmadvaceti uznaných sdruženích – z nichž 18 mimochodem náleží k České radě dětí a mládeže – si mohou čtenáři časopisu Archa nalistovat v jeho třetím čísle. Příspěvků, týkajících se přístupu státu vůči mládeži, tam ovšem najdou víc.
Ekologická – tak by se s trochou nadsázky dala díky svému obsahu označit „dvojka“ letošního ročníku Archy, tištěného zpravodaje České rady dětí a mládeže. Téma Archy totiž zní: Děti a příroda. Čtenáři v ní tudíž najdou nejen profilový článek od Michala Kulíka o Sdružení Mladých ochránců přírody a jejich činnosti, ale i základní údaje týkající se středisek ekologické výchovy Pavučina, projektu Prázdniny s Brontosaurem či text ekopedagoga Martina Kříže nazvaný Děti a příroda versus stát a zákon. Archa přináší i rozhovor s ministryní školství Danou Kuchtovou či výběr z rozsáhlého materiálu o odcizování člověka přírodě…