Po jednání se stranou zelených proběhlo i v Lidovém domě setkání šéfa strany Jiřího Paroubka s předsedou národní rady Alešem Sedláčkem. Na schůzce, kterou pomáhal domluvit šéf Pionýra Petr Halada, se Aleš Sedláček a Jiří Paroubek dohodli na tom, že memorandum o podpoře sociálních demokratů práci s dětmi a mládeží podepíší do tří týdnů při vhodné příležitosti.<
ČRDM
Předseda Strany zelených Ondřej Liška podepsal s předsedou České rady dětí a mládeže (ČRDM) Alešem Sedláčkem v pondělí 15. února Memorandum o podpoře sdružení dětí a mládeže. Byl tak prvním z oslovených předsedů demokratických parlamentních politických stran, který se setkal se zástupci ČRDM a vyjádřil podporu jejich požadavkům.
V prostorách Národního informačního centra pro mládež (NICM) v ulici Na Poříčí v Praze 1 je do 15. ledna 2010 k vidění fotografická výstava nazvaná „Nás se to týká“. Série šestnácti velkoformátových fotografií a bezmála devadesát dalších, seřazených navíc ještě do multimediální prezentace, přiblíží návštěvníkům humanitární aktivitu, na níž se kromě České rady dětí a mládeže (ČRDM) a několika jejích členských sdružení podílela také soukromá firma Office-centrum a Armáda ČR.
Drtivá většina snímků vznikla během říjnové třídenní cesty dvou pracovníků Kanceláře ČRDM, zástupkyně Národního parlamentu dětí a mládeže a ředitele zmíněné firmy do chudé kosovské obce Šajkovac, kde osobně předali řediteli základní školy humanitární dar. Šlo o kompletní vybavení jedné školní třídy tabulí, katedrou a stolky se židlemi. K nim byl přibalen počítač s tiskárnou a dva notebooky, a ještě navíc „běžné“ učební pomůcky, určené všem místním školákům. O transport darovaného materiálu do místa určení se postarala Armáda ČR, díky níž mohl být dar osobně předán.
Chlapská akce. Večerní posezení u ohně, vyvařování, společné vzpomínky a plány. Ráno jsme vyrazili, vlakem, jak jinak. Zanedlouho jsme byli v pusté krajině. Chodili jsme lesními průseky, potkali jen minimum lidí. Počasí se k večeru zhoršilo, vydatně pršelo a teplota se držela jen mírně nad nulou. Vzpomněli jsme si, že uprostřed lesů v údolí u potoka stávala kdysi bouda, kde by se dalo přespat. Přišli jsme k čistému, udržovanému místu. Okolo ohniště byly zastřešené lavice. Dřevo pro příchozí nařezané a zakryté. V plechové bedně komplet sada táborového nádobí, obrovský rošt na oheň a rukavice. Kousek dál v lese malý čistý srub. S takovým darem na konci roku jsme nepočítali.
Znal jsem taková místa za polárním kruhem ve Finsku, i z vyprávění trempů pamětníků. Přemýšleli jsme jak bychom se budovatelům tohoto kempu odvděčili. Jasně, zjistíme, kdo to je, najdeme je a zaplatíme jim…
Z mlhy se vynořily čtyři postavy, naši nečekaní společníci pro tento večer. Jeden z nich byl syn chlapíka, který to tady vybudoval. Vyprávěl jak sem jezdil s tatíkem od 5 let, jak se tady veselilo, rozuměj chlastalo, zpívalo, jak sem chlapi nebrali ženský. Pedagogicky jistě děsné, přesto tenhle saniťák neváhal přemluvit svoji dívku, sestru a jejího chlapce, aby šli do jeho dětského ráje přivítat nový rok.
Náš večer se nenesl v oblačných tématech, lepší je stejně vozit mrtvý lidi, to je jistota, ty budou furt. Šampaňské na půlnoční přípitek bylo od stařenky z domova důchodců, která ho dostala, jako všichni v domově, od zřizovatele i přesto, že tekutiny přijímá infuzí. Ráno jsme vstali, uvařili snídani. Připravili jsme dostatek suchého dřeva, daleko lepšího než jsme spálili, rozštípali ho na drobno, vysušili chrastí. Uklízeli jsme, co se dalo, shrabali třísky okolo. Chtěli jsme, aby ten krásný kemp vypadal ještě lépe, než když jsme sem přišli.
Pomůžeme někomu, kdo to bude v budoucnu potřebovat, protože ten pak zase pomůže někomu dalšímu, a pak si budou všichni pomáhat a mít se rádi, protože si prostě nebudou cizí. Dětinská naivita zaplavila naše mysli.
Ale tak to asi ti, co to tady budovali, chtěli, ne? Ten den jsme pak moc daleko nedošli, ale bylo nám dobře. Oživili jsme si ideál, který je v každém z nás a postupně na základě zkušeností ho ztrácíme.
Udržme si ideály i v roce 2010, užívejme si jich. Ať je cokoli, co uděláme dobrovolně, především velkou radostí pro nás i pro druhé.
Aleš Sedláček, předseda ČRDM
přejeme hodně zdraví, spoustu lásky, optimismus, dobré přátele a taky trochu štěstí
Michala Káča Rocmanová a Jirka Majer
P.S. I v nadcházejícím roce chceme psát a vydávat zajímavosti pro Vás a o Vás – přivítáme zprávy a fotografie z Vašich aktivit pro děti a mládež. Těšíme se na spolupráci!
Soutěž chce motivovat zejména mladou generaci k péči o kulturní dědictví. 4. ZELENÝ ROČNÍK soutěže probíhá od 1. prosince 2009 do 30. září 2010; souběžně s ním startuje i 5. MODRÝ ROČNÍK, který má uzávěrku až o rok později 30. září 2011.
požehnané Vánoce, hodně pohody, lásky a přátelství nejen ve sváteční dny, a pod stromečkem něco hezkého pro radost…
Pojištění odpovědnosti za škodu a úrazové pojištění jsou předmětem důležitých smluv, které 15. prosince 2009 v salonku Café Louvre v centru Prahy podepsali představitelé České rady dětí a mládeže (ČRDM) a Generali Pojišťovny a. s. Obě smluvní strany přitom pokládají podpisy pod dokumenty za významné – a obě nad nimi také vyslovily uspokojení. „Dnešní ráno je významné tím, že jsme podepsali největší smlouvu v historii České rady dětí a mládeže, zní na úrazovou a odpovědnostní pojistku a odnože těchto pojistek. Je podepsána na čtyři roky, což charakterizuje její objem a význam,“ míní předseda ČRDM Aleš Sedláček.
Historický sál Senátu PČR se stal 11. prosince místem výročního „Setkání 2009“, pořádaného Českou radou dětí a mládeže (ČRDM). Zhruba čtyřhodinový program se skládal ze dvou bloků. První se nesl ve znamení připomenutí událostí roku 1989, reflektovaných mj. i někdejším vůdcem revoltujících studentů a dnešním ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem, část druhá se pak zaměřila na tematiku zákonů o dobrovolnictví a veřejně prospěšných organizacích.
V pátek 11. prosince se v historickém sále Valdštejnského paláce sešli zástupci sdružení dětí a mládeže z celé republiky. Pozdrav MŠMT přednesla paní Eva Bartoňová, 1. náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, následoval projev náměstka ministryně školství Jana Kocourka ke spolupráci ČRDM a MŠMT. Dopoledne na téma 20 let po sametové revoluci hovořil Miroslav Lehký, 1. náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů, po něm vzpomínal (nejen) na listopadové dny před 20 lety Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. Odpoledne byl na pořadu zákon O dobrovolnictví…