Čtenářství

Jaké požadavky by měl tento žánr splňovat a vlivem jakých skutečností se v čase proměňují? Má být psaní pro děti více poučné, či raději zábavné? Je stejně významná obsahová i výtvarná kvalita knížky? Jaké téma a hrdinové jsou společní pro probuzení dívčí i chlapecké fantazie? Čtou děti raději knihy českých či světových autorů?

Odpovědi na uvedené otázky, a mnoho dalších, přinesou příspěvky jednotlivých přednášejících.

Proměňování podob dětské literatury úzce souvisí s mnoha faktory. Např. s vývojem chápání dětství a dospívání, s proměnami pojetí výchovy a vzdělávání. S historií, tradicemi, vývojem společenské a politické situace, s vývojem médií…..

Konference na téma:
Současná česká a světová literatura pro děti a mládež – trendy, srovnání, nová témata Regionalismus v dětské literatuře
15. – 16. 10. 2013, velký sál Krajské vědecké knihovny v Liberci

11. ročník konference připravuje Krajská vědecká knihovna v Liberci společně s Katedrou českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.

Garant programu 1. dne konference – Krajská vědecká knihovna v Liberci
Garant programu 2. dne konference – Technické univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Účast na konferenci je ZDARMA.
Pozvánku, možnost registrace a další informace najdete na:

http://www.kvkli.cz/projekty-konference/26-kalendar-udalosti/pro-knihovny/1626-soucasnost-literatury-pro-deti-a-mladez-rijen-2013.html

Autoři studie IOE, která tvrdí, že je první, jež zkoumá efekt volnočasové četby dětí na kognitivní vývoj, dochází k jasným závěrům: děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti než ty, které čtou jen zřídka.

Může se jevit jako překvapivé, že se podle průzkumu ukázalo čtení pro radost důležitějším faktorem rozvoje kognice než dosažené vzdělání rodičů. Kombinovaný efekt pravidelné četby, návštěvy knihovny a četby denního tisku v 16 letech byl čtyřikrát větší než ten, který dětem zaručovalo dětství s vysokoškolsky vzdělaným rodičem.

Děti, kterým bylo ve věku 5 let pravidelně čteno, si vedly ve všech třech testech v 16 letech lépe než ty, kterým čteno nebylo. Alice Sullivan poznamenává, že čtení ve volném čase mělo největší vliv na rozvoj slovní zásoby, ale také dopad na hláskování (v angličtině důležitá dovednost, pozn. překladatele) a matematiku. “Zdá se být převapující, že čtení pro radost by mohlo vylepšit dětem znalosti z matematiky,” říká. “Předpokládáme ale, že dobré čtenářské dovednosti umožňují dětem lépe vstřebat učivo a porozumět novým informacím.”

Celý článek najdete na:
http://www.scio.cz/vyzkum/deti_ctenari_lepsi_vysledky.asp

Michala Kateřina Rocmanová

Díky kamarádce knihovnici se ke mně dostala zajímavá studie, respektive info-grafika, která porovnává popularitu elektronických knih a těch tištěných. V Americe. Tam je podle oné statistiky majitelem „e-booku“ každý šestý člověk.
U nás by statistika asi hovořila spíš ve prospěch tištěných knížek, čtečky má u nás přece jen malé množství lidí. Zatím.

K čemu je lepší tištěná a k čemu elektronická knížka? Podle onoho průzkumu například 81 % lidí říká, že pro čtení s dětmi je lepší ta papírová…