Pokud byste někoho chtěli zavést na tábořiště v zachovalém koutě přírody, pak máte podél potoka zvaného Kosí (někdy též Kosový) na Tachovsku jedinečnou šanci. S pravděpodobností hraničící s jistotou tu prostě tábor dříve nebo později najít musíte. Tábory jsou na něm navlečeny jako korálky. Potoků máme na našem území mnoho, ale málokterý z nich se dostal do knihy představující 999 turistických zajímavostí České republiky. Společně s Ladislavem Krištůfkem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsme navštívili dva z nich. Doby, kdy břehy Kosího potoka zdobily především mlýny, jsou ty tam. Teď je zdobí to nejkrásnější a nejvzácnější – krásná příroda.
Tábory
Až do chvíle, kdy jsem se v doprovodu Ladislava Krištůfka z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zúčastnila kontroly letních táborů, netušila jsem, že takový kontrolní den není jen zkouškou připravenosti táborníků (respektive vedoucích), ale i zástupců ministerstva (včetně řidiče). Každý, kdo obdrží dotaci na letní tábor, by o něm měl poskytnout ministerstvu základní informace včetně popisu cesty. Z ústředí organizací pořádajících větší počet dotovaných táborů jsou očekávány adresy deseti táborů. Při pohledu do plánků a popisů cest jsem byla velmi ráda, že jsem nebyla tím, kdo podle nich tábory hledá.
„Ten potok není daleko od Prahy. Tak hodinku autem. Ale nepovím, kde je, nechci, aby tam jezdilo a chodilo víc lidí…“ napsal před lety spisovatel, sportovní novinář, rybář a velký milovník kraje kolem řeky Berounky, Ota Pavel. Toulala jsem se místy, která oslavil a proslavil ve svých povídkách a na jeden z takových kouzelných potoků narazila. Horký letní den přímo vybízel k loudání kolem vody a já se s chutí vydala směrem, kam skutečně moc lidí neputovalo. U silnice jsem se poučila, jak se chovat při případném setkání se zmijí (lokality CHKO Křivoklátsko se pyšní výskytem mnoha plazů) a šla.
„Každý, kdo jezdí na tábory a splňuje limity stanovené předpisy, vyhláškami a zákony, se může dostat do situace, že ho navštíví hygienická kontrola. Mezi „hlavasy“ a vedoucími kolují někdy až neuvěřitelné příhody z takovýchto událostí. Občas lze zaslechnout nejrůznější stesky a rady, co by bylo dobré kontrolovat a co už ne. Jednoho až napadne, jaké by to bylo zkontrolovat ty kontrolory, jak to dělají oni…“ – Tento text jste mohli najít na serveru ADAM v létě roku 2004 (viz ZDE) v článku, srovnávajícím weby krajských hygienických stanic s ohledem na potřeby provozovatelů táborů. Po dvou letech jsme připravili test obdobný. Změnila se informační hodnota webů či jejich přehlednost? Kdo přináší nejvíce informací pořadatelům táborů a tak mu právem náleží titul „informační vítěz 2006“?
Start prázdnin už je otázkou nikoli dní, ale hodin. Přípravy na tábory, výpravy a další letní dobrodružství finišují. Obracíme se na vás proto touto cestou s tradiční prosbou o prázdninové příspěvky. V redakci tištěného zpravodaje Archa stejně jako internetového portálu adam.cz uvítáme řádky, v nichž se podělíte s našimi čtenáři o své zážitky, dojmy, postřehy a zkušenosti (nejen) z letních táborů. Téma zní: „Jaké byly prázdniny“.
Nechávat přihlášky na tábory na poslední chvíli určitě není to pravé řešení. Jak vůči dětem, tak vůči vedoucím. Zatímco existují tábory, které mají tak stálou základnu účastníků, že se táborová místa téměř dědí, jsou jiné, které z toho či onoho důvodu mají místa dosud volná. „Přestože prázdniny začínají již koncem týdne, nabídka míst na letních táborech je stále velká. Bez větších problémů tak mohou své děti přihlásit na tábor ti, kteří zaváhali, nebo byli dosud nerozhodní. Nebudou při tom příliš omezeni, neboť je stále z čeho vybírat. Mnozí pořadatelé navíc poskytují slevy,“ uvedl Jaroslav Síbrt z Informačního centra Borovice.
Léto klepe na dveře, škola končí, děcka se těší na prázdniny, jen v rodině do které jsme nahlédli je to jinak. Musíme si oddechnout, poslat děti někam pryč, přemýšlí matka. Copak Petr, s tím problémy nejsou. Kam ale dát naší Majdu? Kdo si ji vezme, když mu řeknu, že je každý týden v poradně kvůli svým poruchám chování? Matka se zastyděla, že tak přemýšlí, ale jen na chviličku. V hlavě se jí zrodil nápad. Nikomu nic neřekne a pošle je spolu na tábor. Ono to nějak dopadne. Většinou se s ní dá vyjít a třeba jí to i prospěje. Nedá se nic dělat, děti musí na čas z domu! S potvrzením od doktora to vyřeší snadno – jednou tam pošle Petra a o pár dní později tam půjde sama a nechá to znova potvrdit pro něj, sestřičce řekne že je ve škole. Pak jen trocha snahy se zmizíkem, potvrzení vyplní znova na dceru a je vystaráno…
Když před rokem představili zástupci sdružení Pionýr projekt Opravdu dobrý tábor, byli sami hodně zvědavi na reakce. Jak potvrdil při startu 2. ročníku projektu jeho vedoucí Martin Bělohlávek, ohlas byl velmi příznivý jak ze strany rodičů, tak táborových vedoucích i ze strany médií. Rodiče nejen pilně navštěvovali webové stránky, ale využívána byla i horká linka (pod stejným číslem funguje od pondělí do pátku mezi 10 a 18 hodinou i letos: 222 247 529). Základním kamenem kampaně proto zůstávají i v letošním roce webové stránky – www.dobrytabor.cz.
Mé povolání je lektor ekologické výchovy, vzděláním jsem ekolog, duší táborník, turista a mimo jiné jsem vedoucí tábora. Přestože se snažím ctít zákon, chránit přírodu a snažit se tyto ideály předávat dětem, stane se i mě, že narazím na podivné legislativní opatření, které má co do činění s ochranou životního prostředí. Ale člověk většinou nenarazí na znění paragrafu zákona nebo vyhlášky, ale na podivný (hlavně pokaždé a všude jiný) úřední výklad zákona. A právě tábory balancují na takovýchto výkladech docela pravidelně.
Kdo chtěl, mohl v neděli 5. března 2006 zajít, nebo se zajet podívat do Střediska volného času v Lužánkách na již XX. Burzu nápadů a materiálů k letní činnosti. Na jedno odpoledne se sjeli organizátoři různých letních táborů, aby si vyměnili nápady, zkušenosti a náměty k táborovým hrám a programům. Velký sál v SVČ Lužánky se proměnil v pestrou nabídku fotografií, map, obrázků a videoprojekcí z letních táborů dětských organizací z různých koutů naší krásné země. Nešlo zde ale jen o pouhou oční konzumaci nápadů, ale i o širokou nabídku dílen a na své si přišel i ten, kdo si chtěl o nápadech podiskutovat s ostatními.