Dva soupeři seděli proti sobě v plné zbroji na svých koních. Vládl klid, zatím. Jen sem tam některý z koňů lehce prohrábl kopytem udusanou zem a netrpělivě čekal, až jej jezdec pobídne k běhu. Z jejich chřípí vycházely k nebi malé, sotva viditelné obláčky páry. Psal se rok 1350 a vládl sychravý podzimní den. Přesto 34letý rytíř cítil, jak mu pod těžkým brněním stékají po těle chladnoucí krůpěje potu. Teď! Vzduch prořízl pronikavý zvuk trubek, turnaj byl zahájen.
Úraz, který i v dnešní době by byl pro chirurgy oříškem. Poranění míchy. Ochrnutí všech končetin. Ve středověku se na takové umíralo. A jak vypadala středověká anestezie při operaci?
A jak utajit rok trvající nepřítomnost krále při dlouhém zotavování?
To vše se dočtete ve strhujícím líčení téměř detektivního pátrání:
https://www.novinky.cz/historie/clanek/trinacta-komnata-karla-iv-rytire-s-vylomenou-bradou-40397723
