Tomáš Morávek se živil jako herec a moderátor i jako instruktor sebeobrany, nakonec se stal profesionálním vychovatelem dětí v náhradní rodinné péči. Prošel nejrůznějšími zařízeními, od dětských domovů přes nízkoprahová centra nebo takzvané ZDVOPky.
Aby mohl člověk být dobrým vychovatelem v zařízení náhradní péče, tak nestačí mít rád děti a umět skvěle vařit guláš. Vážně to nestačí?
Rozhovor s Tomášem Morávkem o tom, jaká úskalí musí překonávat vychovatel a jak se mají děti v náhradní péči, si přečtěte zde:
Tomáš Morávek má přes devět let praxe s týranými a ohroženými dětmi. V současné době působí jako vychovatel v několika ústavních zařízeních, krizový intervent na dětské krizové lince a jako ředitel neziskové organizace (Ne)ohrožené děti, z. ú. Ve volném čase se rád věnuje rodině, sportu a jedení. Má rád výzvy, nesnáší pokrytectví a tvrdí, že kdo není součástí řešení, je součástí problému.