V Praze, v prostorách Lichtenštejnského paláce na Kampě, proběhla v pondělí 21. listopadu 2022 konference Svět (bez) mladých. Uspořádána byla u příležitosti českého předsednictví EU a jejím cílem bylo především zviditelnit důležitost tématu mládeže jak v národním, tak evropském kontextu a také dát mladým lidem prostor formulovat jejich požadavky týkající se politiky mládeže a její participace v České republice.
Na organizaci konference se podílel Úřad vlády ČR, Česká rada dětí a mládeže, program Mladých delegátů do OSN, Středoškolský sněm Prahy a spolek MOB – Mladí občané.
Konference se věnovala těmto čtyřem dílčím tématům, která byla vybrána (nejen) mladými lidmi, kteří se na přípravě konference podíleli:
- 13 let Strukturovaného dialogu s mládeží v ČR
- Duševní zdraví
- Digitalizace
- Mladí v Česku, Evropě a ve světě
Kromě diskusí a vystoupení odborníků a politiků k jednotlivým tématům proběhly v rámci konference také pracovní skupiny, během kterých měli účastníci konference možnost zformulovat svá stanoviska a požadavky a prezentovat je v závěru před přítomnými politiky.
Strukturovaný dialog s mládeží v ČR
Konferenci zahájil jeden z hlavních pořadatelů, Pavel Linzer. Motivoval všechny účastníky k otevřené diskuzi, protože právě ta byla cílem konference.
Úvodními řečníky byli Štěpán Černý, náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti Úřady vlády, a Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže. Oba zdůraznili důležitost participace dětí a mládeže na všech rozhodnutích, která se jich týkají. Aleš Sedláček spatřuje možnost participace například i v členství v organizacích a spolcích.
Po zahájení začala panelová diskuse věnovaná jedné z forem participace mládeže, Strukturovanému dialogu (dále jen SD). Na toto téma s účastníky konference společně diskutovali: Jan Husák (bývalý koordinátor Národní pracovní skupiny SD), Zdeňka Mašková (vedoucí oddělení koncepce v oblasti mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), Karolína Lískovcová (bývalá mladá delegátka na EUYC), Zuzana Wildová (koordinátorka Národní pracovní skupiny SD). Probíraly se možnosti, jak může SD pomoci mladým lidem ovlivnit rozhodovací procesy, jak jim může pomoci zapojit na místní úrovni, ale i na úrovni státní a evropské. Panelisté uváděli příklady toho, jakých výsledků SD dosáhl v minulosti a co se mladým lidem povedlo uskutečnit. Hovořilo se také o spolupráci s ministerstvy a o společných akcích a jejich výsledcích.
V další části pak dostali účastníci konference příležitost vyjádřit se k tématu participace mladých lidí (nejen) v České republice na 4 stanovištích:
- Možnosti participace mládeže v současné době na všech úrovních.
- Překážky participace mládeže v současné době na všech úrovních.
- Příklady dobré praxe v dopadu participace mládeže na konkrétní rozhodovací procesy.
- Příklady youthwashigu
Zde přinášíme výstupy z jednotlivých stanovišť:
Možnosti participace mládeže v současné době na všech úrovních:
- školní parlamenty
- jednotná stránka aktivit – pro středoškoláky.cz
- Evropský parlament mládeže
Překážky participace mládeže v současné době na všech úrovních:
- komunikace směrem ke studentům – často informace zůstanou u vedení školy
návrh řešení:
- najít někoho zodpovědného za sdílení informací mimo vedení škol
- přenechat tuto pravomoc školním samosprávám
- zveřejňovat souhrnné přehledné informace o možnostech participace (přehled organizací, spolků, akcí…) na webu, např. s podporou MŠMT
- neorganizovanost organizací, nedostatečná podpora v rámci krajů i nižších samosprávných celků
návrh řešení:
- networkingová setkání alespoň na úrovni krajů
- najít na úrovni krajů koordinátory participace
- nepodpora od vedení škol aktivním studentům a nepodpora vedením učitelů – ti nemají pak motivaci podporovat studenty
návrh řešení:
- další profese do škol, např. sociální pedagogové (nyní nejsou uvedeni v zákoně o pedagogických pracovnících)
- školy podporují žáky a studenty např. ve sportu (když reprezentují), ale ne v jiných činnostech – podporovat žáky i v nich
Příklady dobré praxe v dopadu participace mládeže na konkrétní rozhodovací procesy:
- Praha – 100 mil. kuchařkám
- Praha – debaty: O mladých s mladýma
- Karlovy Vary – simulace zastupitelstva KV kraje
- Praha – studentské zastupitelstvo a participativní rozpočty
- Olomouc – Politika (nejen) pro mladé
- Zlín – akce pro studenty
- EPM – round table s lidmi s rozhodovací pravomocí, panelové debaty
- Telč – studentský parlament
- Praha – PPDM – komunálky pro mladé
- ČSU
- školní časopisy
- Nevypusť duši, Loono
- podílení se na rozpočtu školy
- NZDM/ skauti/ spolky
Příklady youthwashingu – co bylo marné:
- studentské samosprávy – role ředitelů a učitelů
- mladí vůči mladým
- jak se tomu vyvarovat: nastavení očekávání, mantinely, budování důvěry , význam participace, připravenost a facilitace, zjednodušená politická mluva
Téma digitalizace a duševního zdraví
Po úvodním panelu následovala diskuse a workshopy na témata digitalizace a duševní zdraví. Témata byla zvolena mladými lidmi, protože je pociťují jako klíčová a nedostatečně řešená.
Digitalizace
Digitalizace je jednou z klíčových součástí života v moderním světě. Tento blok konference byl věnován především tomu, jak se tomuto trendu přizpůsobuje české vzdělávání. Účastníci diskusního panelu byli: Kateřina Rešlová (Úřad vlády ČR), Matyáš Boháček (student), Eva Pavlíková (ředitelka Česko.Digital).
Duševní zdraví
O tomto tématu přišli diskutovat Barbora Pšenicová (ředitelka Nevypusť duši) a Jáchym Gregor (člen České středoškolské unie). Hlavním obsahem debaty bylo především podoba péče o duševní zdraví ve vzdělávacích institucích.
Pracovní skupiny
Po diskuzních panelech následovaly dvě tematické pracovní skupiny. Mladí lidé měli možnost vybrat si a zapojit se do té, která je svým obsahem více oslovila. Jednalo se o Digitalizaci ve vzdělávání a Duševní zdraví ve školním prostředí. Na začátku obou skupin bylo možné ještě více prohloubit diskusi s výše uvedenými odborníky a pokládat jim vlastní otázky. Na základě další diskuse pak byla specifikovaná nejpalčivější témata a účastníci konference se pak v menších skupinách snažili co nejlépe tento problém popsat a případně navrhnout i jeho řešení. Výstupy z pracovních skupin si můžete přečíst níže:
Digitalizaci ve vzdělávání
Návrhy účastníků, které vznikly v rámci pracovní skupiny:
PRÁCE S INFORMACEMI – MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
- Větší důraz na práci s informacemi ve všech předmětech
- Umožnění aktivní vyhledávání informací na internetu během výuky, zapojení této aktivitydo vyučování i s vysvětlením důvěryhodnosti zdrojů
- Větší důraz na mediální výchovu, která má souvislost právě s vyhledáváním informací
STEJNÉ STANDARDY NA VŠECH ŠKOLÁCH
- Metodika MŠMT by dle mladých měla být centralizovaná tak, aby na všech školách byly dodržovány minimální standardy v oblasti digitalizace
- Mladí lidé pociťují velké rozdíly ve kvalitě výuky informatiky na různých školách
- Při výuce informatiky dle mladých velmi záleží na vyučujícím
- MŠMT by se mělo více a lépe angažovat a koordinovat v případě digitalizace ve vzdělávání
AKTUALIZACE DOVEDNOSTÍ UČITELŮ – INOVATIVNÍ METODY VÝUKY
- Mladí lidé si všímají velkých odlišností v přístupu jednotlivých učitelů
- Přístup učitelů může mít velký vliv na kvalitu a efektivitu výuky
- V případě moderních technologií je potřeba pravidelně aktualizovat dovednosti učitelů
- Školy jsou již dnes ve velké míře vybaveny moderními prvky, ale vyučující je dle
- mladých neumí dostatečně dobře ovládat a tak je při výuce příliš nepoužívají
HYBRIDNÍ VÝUKA
- Mladí lidé navrhují zvážit možnost zavedení hybridní výuky v některých případech (např. při povinných praxích)
- Mladí také považují za možné převedení některých povinností do asynchronní výuky, to by jim umožnilo lépe alokovat svůj čas
- Jedná se pouze o návrhy k diskuzi, mladí lidé si uvědomují, že v tuto chvíli není reálné převést výuku ve velké míře do online prostředí
Duševní zdraví ve školním prostředí
V úvodu nás Barbora Pšenicová, terapeutka a ředitelka organizace Nevypusť duši, seznámila s tím, jak pracují s tématem duševního zdraví ve školách a jaké k tomu mají vhodné programy.
Účastníci pracovní skupiny identifikovali tyto témata jako nejpalčivější, v menších skupinách se pak snažili k nim navrhnout i adekvátní řešení.
- Duševní zdraví / (de)stigmatizace psychických obtíží ve škole
Popis problému:
Bagatelizace, celospolečenské stigma, absence psychohygieny, absence informovanosti škol a učitelů, jak s tématem pracovat, spolužáci také nevědí, jak pomoci, nepřívětivost prostředí psychologické péče.
Návrhy řešení:
- vzdělávání učitelů a studentů
- inkluze ve školství
- normalizovat mluvení o nemocech a pocitech (vytvářet bezpečnější prostředí, kde se o tom dá mluvit)
- větší důraz na výuku o duševních poruchách
- Péče o učitele, vzdělávání
Popis problému: učitelé nevědí dost o tomto tématu, neznají dostatečně svoje žáky, zastaralé metody na pedagogických fakultách, zlehčování tema psych. problémů u žáků, ponižování žáků.
Návrhy řešení:
- zvýšení motivace pro učitele – metodické školení
- supervize pro učitele
- zvýšení finančních prostředků na psychology, asistenty, sociální pedagogy…
- školení pedagogů v tomto tématu
- Systém – nastavení školy a společnosti
Návrhy řešení:
- navýšení kapacity péče o duševní zdraví: psychologové, terpauti, sociální pracovníci a pedagogové… multidisciplinární spolupráce v oblasti
- sdílení svých zkušeností a podpora pro školy: platforma, kde by se o toto mohlo mluvit
- mít dostatek informací o duševním zdraví
- normalizace mluvení o emocích a potřebách (promítnout to do výuky)
- změnit nastavení společnosti soutěžit a promítnout to víc do péče
Závěrečný panel
Závěrečné diskuze se zúčastnili: Barbora Urbanová (poslankyně PS PČR), Matěj Ondřej Havel (poslanec PS PČR), Pavel Trantina (bývalý zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru) a Pavel Linzer (mladý delegát ČR do OSN).
Úvodem tohoto panelu byly představeny výstupy jednotlivých pracovních skupin (viz výše) a následovala diskuze s přítomnými politiky.
Diskuze byla poměrně široká, panelisté se dotkli nejen národního a lokálního kontextu politiky mládeže, ale i jejího mezinárodního a evropského rozměru. Pavel Trantina měl možnost zhodnotit posun v politice mládeže, jelikož se v této oblasti pohybuje řadu let. Pavel Linzer zase přinesl pohled mladého delegáta ČR do OSN, který se v zahraničí setkal s různými příklady dobré praxe. Poslanci Barbora Urbanová a Matěj Ondřej Havel přinesli jejich pohled z pozice reálných tvůrců politik.
A témata, která rezonovala v diskuzi? Jedno z nich bylo zvažování možnosti přiznat volební právo mladým lidem od 16 let. Dále potřeba strategie mládeže, kterou v současné chvíli Česká republika nemá. Ale zmiňoval se například i tzv. youth test, který v současné době na evropské úrovni prosazuje Evropské fórum mládeže.
Celá konference byla zakončena výzvou pro mladé lidi: Zajděte za svým poslancem/poslankyní a proberte s ním/ní výstupy z konference!
Další fotky si můžete prohlédnout na odkazu:
https://www.strukturovanydialog.cz/clanky/v-listopadu-probehla-konference-svet-bez-mladych-629
