S rostoucím klimatickým hnutím jsou hlasy mladých lidí stále více slyšet. Jsou ale skutečně názory mládeže brány v potaz, nebo jsou mladí lidé jen doplňkem pro vlády a velké společnosti k tomu, aby vypadaly dobře?
Současná mládež, generace Z, je klimatickou krizí nejvíce ohroženou skupinou, jeto právě ona, kdo ve světě, který se právě buduje, bude žít. A i přesto, že manifestace za klimatickou spravedlnost jsou už součástí světové politiky, ne vždy jsou požadavky mladých brány v potaz tak, jak by si to oni sami představovali.
Bylo to právě na konferenci COP26 (Konference o klimatické změně OSN), kde byl “youthwashing” (lze volně přeložit jako “ždímání mládeže”) nejvíce vidět. Spousta aktivistů cítila, že ač byli zváni jako součást diskusních panelů, vystupovali s projevy a sklízeli potlesk, jejich přítomnost byla spíše „na oko“. Potlesk je sice příjemný, ale bezvýznamný, pokud po něm nenásleduje reálná akce.
Youthwashing je věnování pozornosti mládeži jen pro dobré PR a marketing.
Fenomén youthwashingu je přítomný ve světové politice už od vzniku největšího klimatického hnutí Fridays for Future. Mladí lidé jsou zváni do diskuzí, aby projevili názor a představili svoji vizi, ale v momentě, kdy dojde na reálná řešení a akce, sami zůstávají za zavřenými dveřmi a jejich názory jako by zmizely.
Jak je tomu v Evropské unii?
Politika mládeže Evropské unie probíhá v tzv. cyklech. Od poloviny roku 2020 do konce roku 2021 probíhal 8. cyklus, jehož tématem byla smysluplná participace. 1. ledna začal již 9. cyklus EU dialogu mládeže nesoucí motto „Společně k udržitelné a inkluzivní Evropě“. Obecně cyklus cílí především na posílení EU dialogu mládeže jako procesu, který umožňuje mládeži participovat na tématech, která budou součástí evropské politiky.
Udržitelný rozvoj a sociální inkluze jdou ruku v ruce, proto byly zvoleny tématy současného cyklu cíl mládeže #3 Inkluzivní společnost a #10 Udržitelná zelená Evropa. A právě mezigenerační dialog je pro předsednické trio (Francii, Českou republiku a Švédsko) nástrojem, který usnadní zapojení mládeže do rozhodovacích procesů a smysluplné sdílení názorů mezi mládeží a dalšími generacemi.
Udržitelnost není volba, je to povinnost
Přistupovat k udržitelnému rozvoji pouze environmentální optikou bez zohlednění ekonomických a sociálních aspektů udržitelnosti znamená zbavit udržitelný rozvoj jeho politického významu a jeho sociálního rozměru. Degradace životního prostředí a změna klimatu jsou hluboce propojeny s globálními modely nerovnosti. Lidé, kteří jsou nejvíce postiženi zhoršováním stavu životního prostředí a dopady změn klimatu, jsou často právě ti nejzranitelnější, kteří ke krizi přispívají nejméně a nejsou dostatečně zapojeni do rozhodovacích procesů, aby ji mohli řešit.
Strukturovaný dialog s mládeží nabízí mladým lidem příležitosti, jak se dostat do diskuze s politickými představiteli a dalšími lidmi s rozhodovací pravomocí. Mladí ambasadoři Strukturovaného dialogu organizují své projekty s cílem ovlivnit věci ve svém okolí a rozšířit povědomí o tématech, která mladé lidi zajímají.
A jaké možnosti nabízí Strukturovaný dialog k zapojení mladých lidí?
- května proběhla v Brně konference Mladí lidé – Budoucnost Evropy, na které se konalo několik workshopů a panelová diskuze s cílem reflektovat Konferenci o budoucnosti Evropy a její závěry. Zároveň propojila uplynulé, současné a budoucí iniciativy a projekty, které se zaměřují na mladé lidi a jejich přínos pro utváření budoucí Evropy. Workshopy byly zaměřeny například na témata přístupnosti informací o klimatické krizi pro mladé lidi, mechanismy jejich zapojení do tvorby politik nebo vliv infrastruktury na udržitelný život.
- až 13. června proběhne v Praze Evropská konference mládeže, kde mladí delegáti budou reflektovat aktuálně zvolené cíle mládeže #3 Inkluzivní společnost a #10 Udržitelná a zelená Evropa. Budou pracovat s daty jednotlivých států, které do konce května sbírají příklady dobré praxe k tématům týkajícím se udržitelnost a inkluzivity. Česká konference je druhou v pořadí v rámci 9. cyklu EU Dialogu mládeže a jejím cílem je zajistit přechod z konzultační do implementační fáze. Co to znamená? V konzultační fázi se hlavně sbírají nápady a názory, v implementační fázi pak už mladí lidé navrhují změny, vedou projekty, organizují akce s cílem zlepšit situaci v daných tématech.
Rok 2022 byl ale především zvolen Evropským rokem mládeže. Jeho cílem je posílit podporu mládeže v postcovidové době a podíl mladých lidí na formování budoucnosti demokratické Evropy. Vyvrcholením celého roku bude Konference Evropského roku mládeže v Bruselu, která proběhne 6. prosince. Dva panely budou organizovat sami mladí lidé z Francie, České republiky a Švédska. Budou mít možnost vybrat témata a řečníky a vymyslet celý obsah i podobu panelů.
Karolína Ježková, Strukturovaný dialog, ČRDM
