Evropa vyrazí na letošní klimatickou konferenci OSN bez závazku, který by odpovídal adekvátnímu příspěvku EU k dosažení cíle Pařížské dohody udržet oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia. Vyplývá to z mandátu, který 24. 10. 2022 pro vyjednávání na letošní klimatické konferenci OSN v Egyptě schválila Rada ministrů a ministryň EU pro životní prostředí. K navýšení závazků do konce roku 2022 přitom signatářské země Pařížské dohody vyzvala vyzvala minulá klimatická konference v Glasgow. Nevládní organizace dlouhodobě upozorňují, že adekvátním příspěvkem EU k dosažení cíle Pařížské dohody by bylo snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 65 % (oproti r. 1990)./ Současný závazek EU je ale o 10 % nižší.
Jitka Martínková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici, řekla: „EU je v řadě věcí klimatickým premiantem. Její úsilí má ale mezery. Možné zvýšení cíle pro rok 2030 se v EU diskutuje i v souvislosti s legislativním balíkem Fit for 55 a s plánem REPower EU. Zmíněná legislativa sice povede k drobnému překročení aktuální formální ambice pro rok 2030, potřebujeme ale mnohem víc. V tomto ohledu bohužel Evropa svůj hlavní úkol na klimatický summit nesplnila.“
Ke klimatické konferenci COP 27 přijal už ve čtvrtek 20. října stanovisko také Evropský parlament. Jeho rezoluce doporučila ambicióznější postoj, než jaký prošel hlasováním Rady. Parlament volal po důraznějším snižování emisí skleníkových plynů, po odchodu od fosilních paliv, po navýšení klimatických financí pro rozvojové země na adaptační a mitigační opatření či po tom, aby Evropská unie podpořila podpořila vznik nového nástroje pro financování ztrát a škod.
Letošní klimatická konference OSN proběhne ve dnech 6.–18. listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Za vyjednávání z pozice Evropské unie bude letos do značné míry zodpovědná Česká republika. Vyplývá to z její současné role země předsedající v Radě EU. Právě mandát Rady EU vymezuje pro vyjednávání Evropské unie na konferenci COP 27 mantinely.
Miriam Macurová, expertka na evropskou klimatickou politiku z Greenpeace ČR, řekla: „V současné době evropské ani celosvětové opatření pro snižování závislosti na fosilních palivech a omezování produkce skleníkových plynů nedosahují ambice potřebné pro udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 ˚C, jak vyplývá z Pařížské klimatické dohody. Proto musí světoví lídři využít klimatický summit v Egyptě k revizi dosavadních nedostatečných opatření. Evropská unie v čele s Českou republikou musí jako klimatický lídr vést debatu k ambicióznějším světovým závazkům.“
Jiří Koželouh, energetický expert v Hnutí DUHA, řekl: „Vyšší cíl pro snižování emisí znamená v praxi větší úspory energie a rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů, tedy zásadní strategický zájem EU i Česka na snížení závislosti na Rusku i účtů domácností, obcí a firem za energie. Proto je velká chyba, že se státy EU neshodly na zvýšení cíle pro snižování emisí a EU nepřijde na mezinárodní scénu s vyšším cílem.“
Na jednání Rady EU pro životní prostředí, které vedla odcházející ministryně Anna Hubáčková, se kromě mandátu pro klimatickou konferenci OSN v Egyptě (COP 27) schvaloval rovněž mandát pro 15. konferenci OSN o biodiverzitě (COP 15). Ta se bude konat v prosinci v Montrealu a světové společenství se zde má dohodnout na globálním rámci pro ochranu biodiverzity do roku 2030 s hlavním cílem chránit alespoň 30 % moří i pevniny.
Jiří Freidinger, expert na biodiverzitu z Greenpeace ČR, řekl: „EU prosazuje skutečně ambiciózní cíle pro ochranu světové biodiverzity do roku 2030, se kterými pojede na COP 15 do Montrealu. Má před sebou ale ještě dva zásadní úkoly. Přimět k podobným ambicím i zbytek světa, a hlavně své cíle a závazky začít plnit. Od boje proti znečištění po ochranu korálových útesů se mezinárodnímu společenství nepodařilo plně dosáhnout žádného z 20 cílů schválených před deseti lety.“
Zařadil: -maj-
