Pstruh duhový (foto Hans, Pixabay)
    Pstruh duhový (foto Hans, Pixabay)

    Zlepšení životních podmínek ryb a chov takových druhů ryb, které se nacházejí na nižších úrovních potravinového řetězce, je klíčem k udržitelnější evropské akvakultuře. To totiž povede k menšímu znečištění, používání nižšího množství antibiotik a větší potravinové bezpečnosti, uvádí nová průkopnická zpráva, zveřejněná 24. ledna 2023 mezinárodní organizací Compassion in World Farming (CIWF).

    Zpráva nazvaná Přehodnocení akvakultury v EU: pro lidi, planetu a zvířata je první, která shrnuje problémy udržitelnosti a životního prostředí způsobené intenzivním chovem ryb v EU, potřebu odklonit se od tohoto typu produkce, aby se zlepšily životní podmínky zvířat a toto odvětví se stalo udržitelnějším, a nabízí jasná politická řešení pro zákonodárce. Vyzývá k novým přísným požadavkům EU na chov ryb a k politikám, které podporují udržitelné alternativy, jako je chov mlžů a mořských řas. To je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, protože dobré životní podmínky zvířat a udržitelnost životního prostředí jdou ruku v ruce.

    Flotila rybářských lodí kotvících v přístavu (foto sabinevanerp, Pixabay)
    Flotila rybářských lodí kotvících v přístavu (foto sabinevanerp, Pixabay)

    Téměř 90 % hodnocených volně žijících rybích populací je nadměrně loveno nebo je loveno na hranici svých maximálních výnosů a akvakultura je často označována za řešení tohoto problému. Velká část moderní akvakultury však chová masožravé ryby (jako lososy, pstruhy nebo tuňáky) v intenzivních systémech založených na vysoké spotřebě krmiv, což ve skutečnosti naopak přispívá k nadměrnému rybolovu a vytváří mnoho problémů v oblasti životního prostředí a welfare (životní pohody) zvířat.

    Zpráva, kterou vypracoval tým CIWF pro politiku v oblasti rybolovu a chovu ryb pod vedením Dr. Krzysztofa Wojtase, obsahuje 15 jasných politických doporučení a popisuje problémy způsobené intenzivní produkcí vodních živočichů založené na vysoké spotřebě krmiv, která se v Evropě i ve světě stále více rozšiřuje. Poukazuje na to, že tyto systémy obvykle vedou k čistým ztrátám potravin dostupných pro lidi, a zdůrazňuje naléhavou potřebu nasměrovat odvětví akvakultury v EU k udržitelné produkci druhů vodních živočichů, stojících níže v potravinovém řetězci, v extenzivních systémech.

    Továrna na zpracování ryb (foto Parkons, Pixabay)
    Továrna na zpracování ryb (foto Parkons, Pixabay)

    Olga Kikou, vedoucí Compassion in World Farming EU, uvedla: „Chov ryb v EU není ani udržitelný, ani etický, protože právní požadavky jsou velmi slabé. Letošní rok však bude rozhodující. EU přepracovává své zastaralé zákony na ochranu hospodářských zvířat a na ryby chované na farmách se nesmí zapomínat. Lepší standardy pro welfare zvířat nejenže zabrání zbytečnému utrpení ryb v podvodních velkochovech, ale pomohou také snížit negativní dopady tohoto odvětví na životní prostředí a potravinovou bezpečnost.“

    V EU se každoročně chová 0,5 až 1,2 miliardy ryb. V zájmu maximalizace zisku jsou ryby běžně chovány ve vysokých hustotách a často jsou zabíjeny nehumánně bez předchozího omráčení, což způsobuje obrovské utrpení. Ryby chované na farmách mají nápadně vysokou úmrtnost, mnoho z nich umírá ještě před porážkou.

    Intenzivní chov ryb také ničí životní prostředí, protože ho znečišťuje odpadem z rybích farem a chemickými látkami, způsobuje ztrátu biologické rozmanitosti, propuknutí nemocí a nadměrné používání antibiotik. Chov masožravých druhů, jako jsou krevety, lososi a pstruzi, má velké dopady na životní prostředí a vyžaduje krmivo vyrobené z ryb, například sardelí nebo sardinek, které by mohly být použity přímo pro lidskou spotřebu.

    Dne 5. prosince 2022 byla Evropské komisi předána petice CIWF, která požaduje novou legislativu na ochranu welfare ryb na farmách a kterou podepsalo více než 150 000 lidí.

    Nová zpráva byla představena 24. ledna 2023 během kulatého stolu, který se uskutečnil v Evropském parlamentu v Bruselu. Akci uspořádali poslanci Evropského parlamentu Francisco Guerreiro (Portugalsko) a Anja Hazekampová (Nizozemsko) a vystoupili na ní i další odborníci z tohoto odvětví.

    Zařadil: -maj-

    Autoři