Norská psycholožka Ann-Karin Nielsen Bakken pracuje v Dětském psychiatrickém centru Østbytunet. Do Česka přijela přednášet o tom, jak zvládat náročné dítě ve škole a jak vyhrocené situace řešit. „Narodíme se jako lidská bytost, ale lidskými se stáváme skrze podporující vztah. Žádoucí chování se nedá naučit tím, že to dítěti řekneme. Musí to stále dokola prožívat,” říká.
Kdo to vlastně jsou náročné děti?
V centru Østbytunet se na děti nedíváme tak, že jejich chování je náročné. Bereme to tak, že existují nějaké potřeby, které u nich nejsou naplněny.
Každé dítě je někdy náročné, zlobí, odmlouvá, vzteká se. Kde je hranice, za kterou není něco v pořádku?
Děti se v různých fázích vývoje chovají různým způsobem. Třeba děti kolem tří nebo čtyř let odmlouvají, shazují věci, jsou neposlušné. V jejich stádiu vývoje je to naprosto normální. Když se ale takhle chová starší dítě, je na místě o tom přemýšlet. Chová se tak často? Spíš ve škole, nebo doma? Jak to zasahuje do jeho života? Pokud tohle náročné chování negativně ovlivňuje víc oblastí jeho života, například se nedokáže soustředit ve škole, neumí si najít kamarády, nedokáže se zapojit třeba při fotbale, zbystřila bych. Čím globálněji je zasažen život dítěte, tím více pozornosti bych mu věnovala.
Celý rozhovor najdete na odkaze:
