Česká rada dětí a mládeže v roce 2021 uskutečnila šetření na téma změn v chování dětí na táborech během pandemie covid-19. Průzkum se věnuje názorům táborových vedoucích. Zjišťovali jsme, jestli pozorují nějaké změny v chování u dětí před a během pandemie koronaviru.
Pandemie významně dopadá i na táborovou činnost, proto jsme se rozhodli věnovat vlivu těchto změn na děti při trávení volného času. Výsledky dokládají, že vedoucí mají rozdílné zkušenosti. Změny oproti předešlých letech bez vládních opatření jsou však patrné.
V otázkách jsme se zaměřili na zvýšení agrese a negativních myšlenek, na oblast sociální separace nebo na problémy ve spolupráci s ostatními. Dále také na četnější využívání elektronických komunikačních zařízení.
Šetření bylo uskutečněno na 321 respondentech formou ankety, nejedná se tedy o reprezentativní výzkum. Hodnoty jsou uvedeny v procentech.
Zvýšená negace světa a okolí je pozorována čtvrtinou vedoucích. Pokud mají děti černé myšlenky, často je u nich pozorovaná i větší agresivita, více se separují od kolektivu, mají problémy se spoluprací a taky se o něco častěji věnují elektronickým komunikačním nástrojům.
Pětinou vedoucích je zmiňována větší agresivita dětí. Opět platí, že tento jev souvisí s černými myšlenkami, separací nebo sníženou schopností spolupráce s ostatními dětmi. Ve srovnání s ostatními sledovanými změnami v návycích vychází agresivita jako nejmenší problém, týká se nejnižšího počtu dětí.
Až čtvrtina vedoucích u dětí sleduje zvýšenou potřebu samoty a sociální separace.
38 % vedoucích dokládá, že pozorují u dětí sníženou schopnost spolupráce. Výrazně se u těchto dětí zhoršila i kvalita kolektivu.
Téměř polovina dětí po pandemii četněji využívá elektronické komunikační nástroje. U další třetiny se stav nezměnil. I používání elektorniky souvisí s negativními jevy v chování, přesto ne v tak vysoké míře. Používání elektroniky vyplývá jako nejčastější problém ze sledovaných jevů, na základě tvrzení vedoucích se týká největšího počtu dětí.
(Pozn. N=265, zbylí respondenti s dětmi z táborů dlouhodobě nepracují)
Nakonec jsme se zaměřili na táborové vedoucí, kteří pracují s dětmi dlouhodobě například v oddílech a mohou na změny nahlédnout v širším měřítku. Polovina vedoucích udává, že návyky v kolektivu se příliš nezměnily. Jedná se o podobné výsledky jako v hodnocení kvality kolektivu na táborech. Rozdíly mezi dětmi, se kterými vedoucí dlouhodobě pracují, a ostatními dětmi z táborů, se jasně neukazují.
Zásadní změny v chování dětí zaznamenali dvě třetiny vedoucích. Nejčastěji byla uváděna snížená fyzička dětí. Jsou podle nich nemotornější i línější. Rozdíly v chování byly často zmiňovány specificky v určitých věkových kategoriích. Některými však byly mladší děti uváděny jako ty, které situaci zvládají hůře, podle jiných jsou to naopak ti starší. Shoda na tom tedy nepanuje. Dál byly zmiňovány i problémy se soustředěností a psychikou. Naopak někteří pozorovali větší radost dětí z toho, že můžou být spolu.
Z šetření vyplývá, že táboroví vedoucí mají s dětmi rozdílnou zkušenost ve srovnání s dobou před pandemií a po ní. Změny v chování jsou však znatelné. Pokud u dětí dochází k určitým negativním jevům, obvykle se jich projeví celá řada. Pozitivním výstupem však je, že některé děti si užívají tábory více a je patrné, že mají radost ze společně stráveného času.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete další informace k neformálnímu vzdělávání.
Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview